ORNIS v novém opeření

Spolu s příchodem podzimu se budova ORNIS oblékla do nového opeření, a to doslova. Na většině oken během srpna a září přibyly polepy ve tvaru peříček. Ty jste mohli vidět již při otevření budovy v loňském roce v prvním patře foyer, nyní jsme ale nechali polepit téměř všechny zbývající skleněné plochy. A proč? Nejedná se o designový prvek spjatý se zaměřením stanice (ačkoliv přiznáváme, že tvar peříček byl zvolen záměrně právě proto), ale o ochranné opatření, které zabraňuje nárazům ptáků.

Většina moderní architektury hojně využívá sklo a průhledné či zrcadlící prvky. Tyto materiály ale představují vysoké riziko pro ptáky. Ti, ačkoliv mají vynikající zrak, vidí nejlépe do stran, a ne před sebe. Ve vysoké rychlosti během letu tak mají problém průhledné sklo rozlišit. Podobně mohou na skle vidět zrcadlení okolí a snažit se do této „fiktivní krajiny“ vletět. Následný náraz je pro ně často smrtelný.

Nebezpečné skleněné plochy se bohužel nevyhnuly ani nové budově ORNIS. Situaci jsme se proto rozhodli řešit dodatečnými polepy. Ty je důležité aplikovat v dostatečné hustotě po celé ploše skla. Jak je známo, jednotlivé siluety dravců nefungují, protože ptáky nezastraší. Polep by měl roztříštit jednolitou plochu a upozornit tak ptáky na neprůchozí překážku, přičemž na tvaru samolepek nezáleží.

Právě nyní je pro ptáky jedno z nejrizikovějších období, kdy během podzimního tahu táhne spousta nezkušených mláďat. Časté mlhy navíc zhoršují viditelnost. Budova ORNIS pro ptáky již nebezpečí představovat nebude. To se ale bohužel nedá říct o jiných budovách a autobusových zastávkách. Pokud víte o podobné nebezpečné ploše nebo naleznete ptáka uhynulého po nárazu, můžete své nálezy hlásit do Faunistické databáze České společnosti ornitologické.

Více si o nebezpečích, která skla představují, a jak lze ptákům pomoci, můžete přečíst na webu ČSO.

Obr. 1: Nové polepy budovy ORNIS tvoří drobná peříčka umístěná zhruba 10 cm od sebe. Takovýto souvislý polep aplikovaný na vnější stranu oken „rozbije“ jednolitou zrcadlící nebo průhlednou plochu. Ptáky tak varuje, že se jedná o překážku, kterou nedokáží proletět a vyhnou se jí.

Obr. 2: Tzv. „andělíček“ vzniká na skle po nárazu ptáka. Otisk na fotografii vytvořil mladý holub, který se nejspíše snažil vletět do odrazu naší zahrady. Náraz přežil a po pár dnech odpočinku v záchranné stanici byl vypuštěn. Většina ptáků ale takové štěstí nemá a nárazy do prosklených ploch pro ně končí smrtelně.