Tahové poměry racka černohlavého v ČR

Racek černohlavý je výjimečným druhem v rámci celého evropského areálu, a to jak neuvěřitelně rychlou (a rozsáhlou) změnou rozšíření v posledních 30 letech, tak také rozsahem znalostí o této změně. Ta je dána několika okolnostmi, především ale velmi rozsáhlým barevným kroužkováním ptáků v celém areálu (a velmi dobrou koordinací předávání všech informací). Ve všech zemích areálu fungují národní koordinátoři výzkumu racka černohlavého.

Cílem výzkumu je především dlouhodobé sledování změn početnosti, úspěšnosti hnízdění, bionomie a tahových poměrů tohoto druhu.

Doba výzkumu: na jižní Moravě od doby prvního zahnízdění v roce 1983, na všech dalších lokalitách s větší intenzitou od poloviny 90.let.

Spolupráce probíhá především s ornitology z oblastí stálých hnízdišť, tj. Karlem Poprachem (monitoring PR Chomoutovské jezero u Olomouce) a Markem Haluzíkem, sledujícím rybníky na Karvinsku.

Abstrakt nejnovější publikace věnované výzkumu tohoto druhu v ČR, včetně seznamu významné literatury.

Chytil J., Poprach K. & Haluzík M. 2009: Migrační chování české populace racka černohlavého (Larus melanocephalus). Sylvia 45: 107-123.

Práce shrnuje dosavadní výsledky kroužkování racka černohlavého na území Česka. Do května 2009 zde bylo okroužkováno 222 jedinců (177 mláďat, 45 dospělých), z toho barevnými kroužky bylo označeno 116 mláďat a 35 dospělých ptáků. Alespoň jedno zpětné hlášení bylo získáno od 81 jedinců (36 %), u starých, barevně kroužkovaných ptáků dosáhlo toto číslo 74 %. Celkový počet zpětných hlášení je 556. Racek černohlavý je výjimečným druhem, u něhož velmi výrazná část zpětných hlášení pochází z odečtů barevně kroužkovaných ptáků. Naši ptáci opouštějí hnízdiště ke konci července, dospělci stejně jako jinde v Evropě táhnou asi o 2 týdny dříve než mláďata. Převažuje tah západním směrem na atlantské pobřeží západní Evropy. Nejvzdálenější nálezy pocházejí z Irska a jižního Portugalska. Věrnost hnízdištím je nízká. Nejvyšší počet nálezů cizích kroužkovanců pochází z Polska a Slovenska (8, resp. 4 jedinci). Byl zjištěn rozdílný tah ptáků ze stejných hnízdišť, čtyři případy dokumentují pohnízdní tah údolími velkých řek. Nejvyšší zjištěné stáří je min. 16 let a 11 měsíců.

Literatura

Ardamatskaya T. 1999: Breeding sites of Mediterranean Gull Larus melanocephalus in the countries of the former Soviet Union. In: Meininger, P., Hoogendoorn, W., Flamant, R., Raevel, P. (eds.): Proceedings of the 1^st International Mediterranean Gull Meeting, Le Portel, Pas-de-Calais, France, 4 – 7 September 1998, pp. 19 – 24. EcoNum, Bailleul.

Bekhuis J., Meininger P. & Rudenko A.G. 1997: Mediterranean Gull (Larus melanocephalus). In: Hagemeijer, E.J.M. & Blair, M.J. (eds.): The EBCC Atlas of European Breeding Birds: Their Distribution and Abundance. T & D Poyser, London.

Boldreghini P. & Santolini R. 1990: Mediterranean Gulls, Larus melanocephalus, marked with coloured rings. Rivista Italiana di Ornitologia, 60: 216.

Cepák J., Klvaňa P., Škopek J., Schröpfer L., Jelínek M., Hořák D., Formánek J. & Zárybnický J. (eds.) 2008: Atlas migrace ptáků České republiky a Slovenska. Aventinum, Praha.

Cramp S. (ed.) 1983: The Birds of the Western Palearctic. Volume III. Oxford
University Press, Oxford.

Edgeller M. L. 1996: First-year Mediterranean Gull with all-dark wings. Dutch Birding 18(5): 241-242.

Flamant R., Meininger P.L., Goutner V., Karauz Er S. & Rudenko A. 2003: Monitoring of Mediterranean Gull Larus melanocephalus by means of colour ringing programmes in the Black Sea and north-eastern Mediterranean regions. Bird Census News 16: 57-62.

Flegg, J. J. M. & Cox, C. J. 1975: Mortality in the Black-headed Gull. Brit. Birds 68: 437-449.

Gergelj J., Žuljević A. & Sekereš O. 2005: Dinamika brojnosti parova i migracija crnoglavog galeba Larus melanocephalus sa kolonije na Palićkom jezeru. Ciconia 13: 122-127.

Holling M. & Rare Breeding Birds Panel 2009: Rare breeding birds in the United Kingdom in 2006. Brit. Birds 102: 158-202.

Hoogendoorn W. 1995: Black-headed Gulls Larus ridibundus and Mediterranean Gull Larus melanocephalus feeding in a sunflowers. Alauda 63: 77.

Hudec K. & Šťastný K. (eds.) 2005: Fauna ČR, Ptáci 2/II. Academia, Praha.

Hume R. A. 1976: The pattern of Mediterranean Gull records at Blackpill, West Glamorgan. Brit. Birds 69: 503-505.

Charitonov S. P. 1986: Zalety běloščekich kraček i černogolovoj čajki v Moskovskuju oblasť. Ornitologija 21: 142-143.

Chytil J. 1999: The present status of Mediterranean Gull Larus melanocephalus in the Czech Republic, with notes on Slovakia. In: Meininger, P., Hoogendoorn, W., Flamant, R., Raevel, P. (eds.): Proceedings of the 1^st International Mediterranean Gull Meeting, Le Portel, Pas-de-Calais, France, 4 – 7 September 1998, pp. 39 – 40. EcoNum, Bailleul.

Chytil J. 2000: Federace opět pospolu aneb společné hnízdění česko-slovenských racků černohlavých. Ptačí svět 7(3): 5.

Chytil J. & Macháček P. 2000: Vývoj hnízdních populací rackovitých (Laridae) a rybákovitých (Sternidae) na nejjižnější Moravě. Sylvia 36: 113-126.

Isenmann P. 1978: Note sur les stationnements de Larides sur la côte Atlantique du Maroc en Decembre 1976. Bull. Inst. Sci. Rabat 1978(2): 77-86.

Meininger P. L. 1991: First results of the color ringing of the Mediterranean Gull in the Netherlands. Limosa 64: 173.

Meininger P., Hoogendoorn W., Flamant R. & Raevel P. (eds.) 1999: Proceedings of the 1^st International Mediterranean Gull Meeting, Le Portel, Pas-de-Calais, France, 4–7 September 1998. EcoNum, Bailleul.

Milbled T. & Apchain C. 1978: Nidification et migrations de la Mouette Mélanocéphale (Larus melanocephalus) sur le littoral du nord de la France. Alauda 46: 235-256.

Mitchell P. I., Newton S. F., Ratcliffe N. & Dunn T. E. 2006: Seabird populations of Britain and Ireland: the last 30 years. In: Boere G.C., Galbraith C.A. & Stoud D.A. (eds.): Waterbirds Around World. The Stationery Office, UK.

Paterson A. M. 1985: Unusual wing-tip pattern of third-year Mediterraneanm Gull. Brit. Birds 78: 195.

Poot M. 2003: Offshore foraging of Mediterranean Gull Larus melanocephalus in Portugal during the winter. Atlantic Seabirds 5: 1-12.

Poot M. & Flamant R. 2006: Numbers, behaviour and origin of Mediterranean Gull Larus melanocephalus wintering along the west coast of Southern Portugal. Airo 16: 13-22.

Poprach K., Haluzík M. & Chytil J. 2006: Rozšíření a početnost hnízdní populace racka černohlavého (Larus melanocephalus) v České republice. Sylvia 42: 66-80.

Poprach K., Haluzík M. & Chytil J. 2007: Hnízdní biologie, biometrie a ekologie racka černohlavého (Larus melanocephalus) v České republice. Sylvia 43: 88-108.

Snow D.W. & Perrins C.M. (eds.) 1998: The birds of the Western Palearctic. Concise edition. Vol. I – Non-passerines. Oxford Univ. Press, Oxford, New York.

Spina F. & Volponi S. 2008: Atlante della Migrazione degli Uccelli in Italia. 1. non-Passeriformes. Ministero dell'Ambiente e della Tutela del Territorio e del Mare, Istituto Superiore per la Protezione e la Ricerca Ambientale (ISPRA). Tipografia SCR-Roma. 800 pp.

Sterbetz I. 1984: The feeding ecology of the Mediterranean Gull (Larus melanocephalus). Puszta 2(11): 61-64.

Svetlík J. & Áč P. 1997: Nesting of the Mediterranean Gull (Larus melanocephalus) in Slovakia and in the Central Europe. Folia Zool. 46: 117-123.

Taverner J. H. 1976: Voice, behaviour and display of Mediterranean Gulls. Brit. Birds 69: 4-8.

Varga L., Veprik R., Gergely J., Széll A., Csihar L. & Staudinger I. 1996: A magyar szerencsensirály (Larus melanocephalus) gyürüzési program elsö eredményei. Túzok 1: 116-123.

Vavřík M. 1996: Pozorování dlouhokřídlých v České republice v roce 1995 s doplňky a poznámkami k výskytu v západní Palearktidě. Zprávy Skupiny pro výzkum dlouhokřídlých 3: 7-8.

Vavřík M. 1997: Pozorování dlouhokřídlých v České republice v roce 1996 s doplňky a poznámkami k výskytu v západní Palearktidě. Zprávy Skupiny pro výzkum dlouhokřídlých 4:2-14.

Wernham C.V., Toms M.P., Marchant J.H., Clark J.A., Siriwardena G.M. & Baillie S.R. (eds.) 2002: The Migration Atlas: Movements of the Birds of Britain and Ireland. T. & AD. Poyser, London.

Wetlands International 2006: Waterbird Population Estimates – fourth edition. Wetlands International, Wageningen, The Netherlands.

Yesou P., Fouquet M. & Girard O. 1994: Mediterranean Gull breeding in its first year. Dutch Birding 16: 60-61.

Zielińska M., Zieliński P., Kolodziejczyk P., Szewczyk P. & Betleja J. 2007: Expansion of the Mediterranean Gull Larus melanocephalus in Poland. J. Ornithol. 148: 543-548.

Zubakin V. A. & Charitonov S.P. 1983: Zalet černogolovoj čajki v Moskovskuju oblasť. Ornitologija 18: 167.