Telemetrické sledování kání rousných

Přečtěte si zajímavou zprávu našeho spolupracovníka Ondřeje Boháče o telemetrickém znační kání rousných.

Jak to celé vlastně vzniklo? 

O tento druh jsem se začal zajímat více od roku 2017, kdy jsem své svůj čas v terénu začal trávit výhradně v zemědělské krajině. Nejdříve jsem tento druh začal sledoval v JZ části Nízkého Jeseníku, a to především na malé ploše u obcí Dalov, Huzová a Jiříkov. První zima 2017/2018 kdy jsem zde tento druh sledoval byla velmi úrodná. Následující zimu bylo v této oblasti až 40 cm sněhu, a rousňáci zimovali především v nížině. V té zimě jsem jim již začal věnovat mnohem více pozornosti i plošněji, a druh mě začal stále více zajímat.

V zimě 2020/2021 jsem se už v podstatě v terénu spolu se sledováním nocovišť pilichů ničemu jinému nevěnoval. 

 

Díky Dušanovi Rakovi ze společnosti Anitra jsme 25.3.2021 označili u Bruntálu první dvě káně rousné, dospělého samce a samici. Tito dva ptáci ukázali velmi výrazné rozdíly v rozsahu jejich hnízdního areálu - od západního pobřeží Norska, až po poloostrov Tajmyr v severní Asii, kam doletěl náš samec.

Na konci roku 2021 byla díky přerovské Ornitologické stanici Muzea Komenského v Přerově možnost zakoupit 3 vysílačky pro sledování dalších jedinců, které je nyní možné sledovat i veřejně! Zde tak s námi můžete sledovat jejich cestu na hnízdiště.

Cíle telemetrického sledování káně rousné.

Vysílačky samozřejmě nenahraditelně nabízí extrémní škálu informací, můžeme sledovat jejich načasování migrace, opakované využití stejných migračních tras, ovlivnění chování v důsledku počasí, věrnost zimovištím, a samozřejmě nám také pomohou přiblížit, odkud k nám na Moravu a do Slezska vlastně létají. 

 

Životopis označených jedinců

 

27.12.2021 M 3K „Bystročan“ – Bystročice (OL)

Po celém měsíci snažení o odchycení prvních jedinců, které komplikovalo počasí, smůla, a hlavně nedostatek zimujících kání rousných se u Bystročic povedlo odchytit samce narozeného v roce 2020. Tento konkrétní jedinec byl na lokalitě prvně pozorován již 7.12., přidanou hodnotu na jeho odchycení tak má jeho status, který mohu s jistotou označit jako zimujícího. Přezdívku „Bystročan“ získal po čase, kdy si vytvořil denní trojúhelník pohybu mezi nocovištěm, a dvěma řepkovými poli u Bystročic.

 

13.2.2022 M 3K – Leskovec nad Moravicí (BR)

V lednu jsem sice odchytil 4 další jedince, ale časový prostor pro nasazení vysílačky nebyl. 13.2. jsem s T. Oplockým díky velmi čerstvé informaci od Š. Mikulky o přítomnosti tří kání rousných vyrazil již podle předběžného plánu ke Slezské Hartě, kde jsme doufali, že díky aktuální kontrole nám ptáci (v již probíhající první vlně tahu) hned nezmizí. Ráno jsme tedy připravili dvě odchytová stanoviště, a v 8:30 se nám chytla první káně rousná, opět šlo o samce narozeného v roce 2020.

13.2.2022 M 3K  – Leskovec nad Moravicí (BR)

Na lokalitě se pohyboval další pták, kterého se nám nakonec odchytit podařilo také. I do třetice se hned ukázalo, že také tento pták je samec narozený roku 2020.

 

Oba tyto ptáky jsme tak společně s Dušanem Rakem vybavili vysílačkami. 

Proti minulé zimě, kdy jsem za pomoci Tomáše Oplockého odchytil bez větších problémů vyšší desítky těchto krásných dravců to v letošní zimě bylo mnohem náročnější. Odchyty nám často komplikoval silný vítr, v části zimy pak na kopcích množství sněhu, a nakonec také vlastně nízké počty zimujících ptáků.

Věříme však, že naše intenzivní úsilí probíhající často v nepřiznivých mrazivých dnech s investováním obrovského časového úsilí oceníte, a telemetrické sledování kání rousných Vás bude bavit.

 

Poděkování patří za realizaci (zakoupení vysílaček) předně Ornitologické stanici Muzea Komenského v Přerově. Jožkovi Chytilovi za zprostředkování, Dušanu Rakovi za nasazení vysílaček a časovou flexibilitu i v neúspěšných dnech, a v neposlední řadě také kolegům v terénu. Především tedy Tomášovi Oplockému, a také Štěpánovi Mikulkovi za pravidelné informace v částech našeho působiště v Nízkém Jeseníku.

 

Ondřej Boháč