Botanická vycházka na Rybníky v Předmostí - ohlédnutí

Botanická vycházka - co skrývají Rybníky v Předmostí a jejich okolí ?

V sobotu 30. května 2026 pořádala ekoporadna ORNIS botanickou vycházku. Tentokrát jsme se s botanikem Zbyňkem Hradílkem vydali na Rybníky v Předmostí.

Na prvním zastavení pod estakádou jsme objevili ochmýřená semena kozí brady pochybné, zástupce trav ječmen myší a sveřep měkký, silenku širokolistou a hulevník Loeselův. Ten patří mezi nepůvodní druhy, které jsme potkávali v průběhu vycházky nejen tady, ale i na téměř všech dalších zastaveních. Povídali jsme si o jejich invazivním potenciálu a dozvěděli jsme se, že až třetina u nás nepůvodních druhů pochází ze západu Evropy.

Protože počasí stále hrozilo deštěm, schovaní pod mostní konstrukcí jsme si povídali také o botanice. Česká republika se může řadit mezi botanické velmoci světa díky délce trvání výzkumů a zaznamenávání zjištěných druhů. Částečná izolovanost a nemožnost cestovat po dobu desítek let do roku 1989 vlastně také nechtěně přispěla k tomu, jak do hloubky je naše příroda botanicky probádána. Patříme mezi top 10 až 15 zemí světa v počtu herbářových položek na jednoho obyvatele. A dozvěděli jsme se také to, jak se do podoby herbářové položky ukládá nově popsaný druh rostliny.

Cestou k rybníkům jsme u silnice do Dluhonic a později na cestě podél zahrádek zjistili například tyto druhy rostlin: liánu přísavník pětilistý, žlutě kvetoucí mochnu plazivou, invazivní trávu ovsík vyvýšený, viděli jsme loňské uschlé zbytky bodláků štětek, vysoký sveřep jalový, nebo známé vlaštovičníky. Na mezích obsadila prostor expanzivní bršlice kozí noha, objevili jsme srhu laločnatou, která šlechtěním získala mnoho způsobů využití v zemědělství.

U rybníka jsme si povídali o historii tohoto místa. Zbyněk Hradílek zmínil 16. a 17. století jako čas prvních zmínek o rybnících v historických textech a nákresech. Místo je spojené i geologicky s dřívějším tokem řeky Bečvy, najdeme tady místa podmáčená, prameniště z mezivrství štěrků a navátých, nebo spláchnutých spraší. Na místě ještě v 80. letech 20. století rostly vzácné druhy ostřic, které z mezofilních sekaných luk přecházely podle obsahu vody v půdě do porostů různých druhů a vytvářely výraznou zonaci.

Václav Závěšický nám zpřístupnil rybník, na kterém hospodaří Český rybářský svaz. Žluté květy kosatců žlutých zdobily kanál, určili jsme kakost luční, trávu medyněk vlnatý, trávovitou sítinu sivou z čeledi šáchorovitých. Rostly tady ostřice - srstnatá, různoklasá, výběžkatá, Otrubova a ostrá. Kružel z klásků zdobil skřípinu lesní, ukazovali jsme si listové pochvy přesliček bahenních a povídali si o jejich „křehkém brnění“ a dlouhověkosti rodu na Zemi.

Na břehu rybníka a v porostu okolo jsme při další cestě pozorovali a určili třeba heřmánek vonný, heřmánkovec nevonný, úhorník mnohodílný, merlíky a jitrocele. V rybníce rostl rákos, orobinec a zevar. Dřívější porosty vodních rostlin zdecimovaly násady býložravých ryb a lokalita se v průběhu let hodně změnila. V kamenivu zpevněných břehů (ochrana proti vyskytujícím se bobrům) jsme objevili porosty invazivní netýkavky malokvěté. Kakost smrdutý, lopuchy, pomněnka rolní, keř svída krvavá… Na místě bývaly tzv. prutníky, z vrb dnes na místě rostoucích jsme si všimli více druhů, například vrby bílé, trojmužné a košíkářské. U vody rostl pryskyřník lítý, jehož stovky pestíků rostou na květním lůžku ve spirále a po oplodnění z nich vzniká zajímavé souplodí.

Odvážlivci se divočinou vydali za vzácným kapradiníkem bahenním, jehož porost se skrýval vedle Vinarského potoka. V něm pod vodou kvetl hvězdoš, na hladině plaval okřehek. Bylo nám dovoleno vkročit do soukromé zahrady, kde se v trávníku schovávaly lístky vzácného kozlíku dvoudomého. Protože majitel porost seče, rostlinky byly menší, než by přirozeně vyrostly, a našli jsme jen asi tři odkvetlé květy. Ochota majitele je hezkým příkladem toho, že po domluvě jsou lidé ochotní něco vzácného chránit, pokud o tom ví. A na příště přizpůsobí údržbu zahrady.

Podél zahrádek jsme pak vystoupali až na kopec pod dálnici a naskytl se nám pohled do údolí řeky Bečvy, na Dluhonice, chemičku a město Přerov. Došli jsme kolem polí až k vodárně Pod kaštany. Rozbité klenby vodojemu pocházejí z doby císaře Ferdinanda, kdy tuto vodu využívali železničáři. Ještě koncem 80. let byla tato lokalita nejhodnotnějším mokřadem v okolí Přerova. Původně zde rostly rostlinné druhy vyskytující se na prameništích (vachta a tolije), jak ale lokalita zarůstala, druhy se ztratily. My na louce vedle vodárny viděli třeba zeměžluč spanilou nebo šáchor. Pod zemí se skrývají geologické vrstvy, ve kterých prováděl tzv. „šnekovou metodou“ výzkum klimatu a přírody doktor Vojen Ložek.

Podél dálnice jsme se vraceli za občasného deště zpátky do Předmostí. Za plotem u dálnice vytvářely rostliny pestrý koberec barevných květů - rostla tady teplomilná voskovka menší, máky, pcháče, komonice lékařská, tolice dětelová, nejspíše uměle vyseté jílky.

Protože jsme měli mezi návštěvníky i našeho kolegu Jožku Chytila, zmíníme ještě zajímavá ornitologická pozorování. Na komíně v Předmostí hnízdí sokoli stěhovaví, které jsme viděli dalekohledem. U rybníků jsme pozorovali lysky černé, potápky malé s mláďaty, slípky zelenonohé, rákosníka velkého a samce bukáčka malého.

Ze zvuků se nedalo neslyšet kvákání skokanů skřehotavých a pod nohama se nám motaly letošní malé žabky „dešťovky“.

Po celou dobu exkurze jsem s úžasem jako vždy nacházela souvislosti mezi vším, co jsme viděli a slyšeli. Přítomnost vody propojená s geologickou minulostí a řekou Bečvou, živiny a voda v půdě a výskyt tomu odpovídajících druhů rostlin, mokřadní druhy živočichů, změny v krajině způsobené využíváním a hospodařením člověka v ní a reakce přírody jako odpověď na lidskou činnost.  Byl to určitě hezký zážitek, za který děkujeme průvodci Zbyňkovi Hradílkovi, městu Přerov za finanční podporu ekoporadny a Václavovi Závěšickému za zpřístupnění rybníka. 

Pro zájemce zveřejňujeme botanický inventarizační průzkum Zbyňka Hradílka pro město Přerov z roku 2008. Ke stažení nebo náhledu zde.

Jana Syryčanská